Osmnáctého února k nám do školky přišel kouzelník dokonce s kouzelnicí. Předem jsme věděli, že nebudou dělat žádná kouzla, ale jen triky. To, co jsme ale viděli, nás překvapilo, a i když jsme se snažili přijít věci na kloub, museli jsme nakonec kouzlům uvěřit. Vlastníma rukama jsme kontrolovali, že kroužky jsou vcelku, ale paní kouzelnice je spojovala a rozpojovala, jako by nebyly. Když jsme několikrát ustřihli uzel na provázku nebo na duši z kola a pokaždé byl předmět neporušený, jen jsme kroutili hlavami. Jeden trik nám nakonec kouzelník prozradil, ale budeme potřebovat dost času, abychom ho nacvičili.